Jan Amos Komenský

Z Wikicitátů
Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský (28. března 1592, Uherskobrodsko – 15. listopadu 1670, Amsterdam, Nizozemí) byl moravský biskup Jednoty bratrské, teolog, filozof, pedagog a spisovatel.

Výroky[editovat]

Neozdrojované[editovat]

  • Buď vítán ty, kdož přicházíš pomoci všem v práci všech.
  • Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.
  • Co nevytvoříte v čase, který je Vám vyměřen, nikdo to za Vás již nevykoná.
  • Je třeba se vystříhat toho, abychom se někdy nespokojovali světlem odraženým a nezanedbávali světlo prvotní, neboli přímo dopadající. Chováme-li se k němu totiž příliš nedbale, můžeme ho pozbýt.
  • Když se člověk oddaluje od člověka, když člověk nedovede snášet člověka, když člověk zuří proti člověku, je to zřejmý úpadek lidství.
  • Má-li být však náprava úspěšná, musí být komplexní a všestranná, neboť „nebude-li současně napravovat všechno, co vzájemně souvisí, nikdy se nedostanete kupředu…“
  • Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem, osidly našeho zla. Dokud to lidé nechápou, honí se za stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni svým nicotnostem sami v nic.
  • Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stát se hlupákem.
  • Není dobré zoufat si nad pokrokem.
  • Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.
  • S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole.
  • V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.
  • Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!

Dílo[editovat]

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 377–378.  
  2. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 276.
  3. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 298.
  4. 4,0 4,1 KOŽÍK, František. Světlo v temnotách - Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 176 s.  
  5. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 375.  
  6. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 28.
  7. Praxis pietatis; cit. dle Jirásek, Alois: F.L.Věk. Díl I. Vydání Čs. spisovatel. Praha 1976, s.54
  8. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 74.
  9. 9,0 9,1 VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 44.
  10. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 250.
  11. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 337.
  12. 12,0 12,1 12,2 12,3 VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 36.
  13. Jednoho jest potřebí (Unum necessarium) cit.dle Na každý den 1976. Kalich Praha 1975, s.99.
  14. Komenský,J.A.: Praxis pietatis čili jak se cvičit v pravé zbožnosti.Kalich Praha. 1992, s.14. ISBN80-7072-988-0
  15. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 226.
  16. Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 27.  
  17. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 22.  
  18. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 154.
  19. Lunární kalendář, op. cit., s. 15.
  20. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 217.
  21. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 292.
  22. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 236.
  23. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 39.
  24. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 331.
  25. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 323.
  26. 26,0 26,1 Galerie Cesty ke světlu, leták k výročí 415 let od narození Jana Amose Komenského (28.3.1592 - 15.11.1670) Vybráno z díla J. A. Komenského
  27. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 40.
  28. ŠIMEČEK, Zdeněk; TRÁVNÍČEK, Jiří. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. 1. vyd. Praha : Academia, 2014. 499 s. (Historie.) ISBN 978-80-200-2404-6. S. 5.  
  29. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 45.
  30. SMÉKAL, Vladimír. Transakční analýza: Příručka [RTF online]. Brno : 2001. S. 18. Dostupné online.
  31. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 327.
  32. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 344.
  33. Rodina, 1974, roč. V, čís. 1, s. 25. (sk)
  34. VANĚK, Zdeněk, op. cit., str. 317.
  35. KOMENSKÝ, Jan Amos a kol. Necessarium. EMAN 2020, ISBN 978-80-88060-23-9, s. 74

Externí odkazy[editovat]